Počátky těžby černého uhlí v žacléřském regionu spadají do roku 1570. V reakci na rostoucí potřebu uhlí v rozvíjejícím se regionálním strojírenském, textilním a potravinářském průmyslu byla ve 30. letech 19. století zintenzivněna hlubinná těžba uhlí otevřením svislých důlních jam Jiří, Františka, Marie, Julie a Eliška s těžními parními stroji. Další rozmach zažily doly počátkem 20. stol. za doby vlastnictví Západočeského báňského akciového spolku, kdy byla vystavěna většina současných nadzemních objektů u jámy Julie včetně těžní věže (1903). Tehdy na Žacléřsko přešla řada horníků z Příbramska. Těžba úspěšně pokračovala i během druhé světové války, kdy zde Němci vybudovali pracovní tábor. Po válce převzaly řízení Východočeské uhelné doly a spravovaly je až do zániku v roce 1992. V roce 1950 byly jednotlivé doly sloučeny v jeden důl s názvem Jan Šverma . V 60. letech 20. stol. nově budovaná jáma Jan postupně převzala funkci nevyhovujících jam Marie a Eliška. Byla zahloubena v roce 1958 a později dosáhla její celková hloubka 955 m. Výstavba dolu Jan probíhala podle projektu Báňské stavby Teplice, n.p . (realizaci provedl Průmstav Pardubice, n.p .) v letech 1961 až 1964, kdy byla vztyčena i kovová těžní věž sloužící dnes jako vyhlídková. Z důvodu vysokých nákladů byla hlubinná těžba na Žacléřsku rozhodnutím vlády ke konci roku 1992 ukončena. Zachován zůstal pouze dobývací prostor Žacléř, kde v letech 1998 až 2008 probíhala povrchová těžba. Během ní byly mimo jiné odkryty unikátní paleontologické nálezy (dnes vystavené ve strojovně jámy Jan.). Areál dolu Jan Šverma převzala po roce 1992 při privatizaci ostravská firma Gemec s.r.o., která v následujících letech postupně prováděla likvidaci některých důlních děl a zařízení a realizovala projekt zaplavování podzemních prostor samotuhnoucí směsí z elektrárenských popílků a kalů z průmyslových čistíren (zaplnění všech pater trvalo do roku 2005). Pomalejší způsob likvidace dolu umožnil v roce 1999 zahájit prohlídkovou činnost v dole a to na úrovni 4. patra. V roce 2004 však musela být z bezpečnostních důvodů ukončena. V té době také vznikla myšlenka přeměnit povrchové objekty a zařízení dolu v hornický skanzen. Za tímto účelem byla o rok dříve firmou Gemec -Union, s.r.o. založena obecně prospěšná společnost Důl Jan Šverma (v současnosti je správcem a provozovatelem hornického skanzenu Žacléř a od roku 2015 zpřístupněného měděného dolu Bohumír v Jívce), která i díky dotaci ve výši 4,5 mil. Kč ze Státního zemědělského a intervenčního fondu provedla úpravu areálu na hornický skanzen. Dne 31. prosince 2011 byl uhelný hlubinný důl Jan prohlášen kulturní památkou ČR. Na seznamu kulturních památek je také od 6. listopadu 2000 přilehlá jáma Julie se souborem budov a těžních zařízení. Hornický skanzen Žacléř byl otevřen 29. června 2012. Návštěvníkům kromě výhledů z těžní věže nabízí prohlídku tzv. řetízkárny (hornické šatny), šachetní budovy a strojovny jámy Jan, návštěvu štoly Jitřenka (zpřístupněna v roce 2018), úpravny uhlí (otevřena v roce 2019) a expozici důlního vybavení.