Praděd ( dříve něm . Altvater ) je nejvyšší horou Hrubého Jeseníku a od roku 1983 zde najdeme zdaleka viditelný 162 metrů vysoký vysílač s rozhlednou. Není však první stavbou na tomto místě. Jako nenáročný útulek při nepřízni počasí stávala na vrcholu Pradědu už od počátku 19. století kamenná tzv. ochranná chýše. K té byla později přistavena jednoduchá budova. Ale ani to tehdy nestačilo, bylo potřeba postavit zde trvale provozovanou chatu a hlavně rozhlednu. První dochované plány k vlastní stavbě jsou již z roku 1891. Další návrhy dokonce uvažovaly s prodloužením železnice až do Karlovy Studánky, na níž měla navazovat ozubená dráha na vrchol hory. Kamenná rozhledna byla na Pradědu postavena až v letech 1904-12. Podle plánů vídeňského arch. Franze von Neumanna ji zde nechal vystavět Moravskoslezský horský spolek ( zal . roku 1881 v Jeseníku) na základě svého rozhodnutí z roku 1897. Výstavba financovaná z veřejných sbírek začala pod vedením stavitele Františka Grägra z Jeseníku v roce 1904 a díky nepříznivému klimatu a nedostatku financí skončila až o 8 let později. Náklady vyšplhaly na 120 tisíc korun. Díky špatně zvolenému stavebnímu materiálu však neprošla tzv. Habsburská věž ( Habsburgwarte ), jak byla tehdy pojmenována, kolaudací. Výstup na 32,5 metrů vysokou věž přesto povolen byl. Ale už v roce 1 923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření rozhledny. Počátkem 40. let minulého století vyrostla v blízkosti rozhledny tzv. Poštovní chata, vystavěná totálně nasazenými českými dělníky a rusko-polskými zajatci. O věž se však následně nikdo příliš nezajímal, neboť původní správce - Moravskoslezský horský spolek, byl německý, a tudíž po válce zanikl. Věž chátrala ještě rychleji, teprve až v roce 1951 se jí ujal Turista Praha n.p . , který ji měl uvést do původního stavu. Na rekonstrukci bylo ale už bohužel příliš pozdě. Ve zdech se objevovaly široké trhliny, které místy prostupovaly i celou zdí. Z tohoto důvodu byla věž v roce 1957 opětovně uzavřena, a 2. května 1959 - den před příchodem stavebních dělníků - se zřítila a tak došlo pouze k demoličním a odklízecím pracím. Na vrcholu Pradědu zůstala osamocená Poštovní chata s restaurací, v jejímž patře sídlili meteorologové. Pod vrcholem byly ale v té době už provozovány chaty Ovčárna (1953) a Kurzovní chata (1948 – 1955). V šedesátých letech se začalo vážně uvažovat o výstavbě televizního vysílače "Praděd" a v roce 1970 byla jeho stavba skutečně zahájena (pro tento účel byla od roku 1968 budována z Ovčárny na Praděd asfaltová komunikace). Za své vzala Poštovní chata, která by narušovala estetický ráz nové dominanty - 162 metrů vysokého vysílače, jež má připomínat startující kosmickou loď. Hlavním dodavatelem stavby se stal podnik VOKD Ostrava, betonový dřík zhotovila společnost Teplotechna Brno a kovový nástavec na vrcholku věže Hutní montáže Ostrava. Úplné dokončení stavby vysílače plánované na rok 1977 se díky extrémním klimatickým podmínkám prodloužilo až na polovinu 80. let minulého století. V roce 1983 nahradila provizorní bufet „U Křemílka“ nová restaurace. Vyhlídkový ochoz v dolní části dvojitého prstence byl zpřístupněn až v polovině 90. let minulého století. Samotnou věž zbudovanou dle projektu arch. Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno podpírají tři křídla. První slouží jako energetický uzel, druhé pro potřeby radiokomunikací, ve třetím je umístěna restaurace s hotelem, které prošly v roce 2000 rekonstrukcí. Nynějším vlastníkem vysílače jsou České radiokomunikace Praha a.s. Za zmínku stojí i to, že vrchol věže se nachází ve výšce 1653 m n.m. a je tedy nejvyšším bodem České republiky.