Neznámá otevírací doba.
Bezplatný vstup.
Materiál | |
Počet schodů | |
Výška | |
Zpřístupnění |
Zatím nikdo nehodnotil.
Neznámá otevírací doba.
www.facebook.com/pastyrskastena/
Bezplatný vstup.
Materiál | zdivo |
Počet schodů | 60 |
Výška | 18 metrů |
Zpřístupnění | 1. ledna 1905 |
Vypravíte-li se do Děčína, jistě vás zaujme jeho dominanta na pravém břehu – zámek z 16. století. Naši pozornost však budeme směrovat na protější břeh Labe, na kterém se na strmé skále nachází restaurace Pastýřská stěna, jejíž součástí je i vyhlídková věž. Na místě dnešní kamenné restaurace stálo již od roku 1892 dřevěné pohostinství. Rozvíjející se turistický ruch však byl celkem záhy nad možnosti tohoto pohostinství a tak zde v roce 1905 obec Podmokly nechala na své náklady (23 tis. Kč) vybudovat honosnou kamennou stavbu napodobující středověký hradní styl. Kromě restaurace se v projektu, jehož autorem byli děčínští stavitelé Putz a Weber, pamatovalo i na 8 pokojů pro hosty a 13m vysokou vyhlídkovou věž s ochozem. Objekt byl slavnostně otevřen 1. června 1905. V roce 1983 byl za účelem lepší dostupnosti postaven na Pastýřskou stěnu z Labského nábřeží skalní výtah. Spravoval jej děčínský dopravní podnik a v provozu byl do roku 1994. Jeho provoz byl však ztrátový a využíval se daleko méně než se čekalo. Navíc byl kvůli nedostatku finančních prostředků vybudován pouze klasický panelákový výtah, a tak se brzy po zahájení provozu začaly vyskytovat technické problémy. Dnes jeho budova a zařízení chátrají, město Děčín neúspěšně hledá nájemce. Myšlenka snáze dopravovat návštěvníky na Pastýřskou stěnu byla (naposledy) oživena v roce 2015, kdy jeden místní občan představil plán stavby lanovky z protějšího nábřeží nebo od budovy zámku. Zajímavostí je také v roce 2014 zprovozněná horolezecká „via ferrata“, která umožňuje výstup skalní stěnou pomocí ocelových lan a stupaček. V novodobé historii byla budova Pastářské stěny v 90. letech 20. století zrekonstruována. Postupně se zde vystřídalo několik nájemců, na přístupnost vyhlídky se však poněkud pozapomnělo. Ve věži bylo totiž vybudováno soukromé apartmá, čímž se stala rozhledna na několik let nepřístupnou. Na vyhlídku bylo možné vystoupat pouze výjimečně po předchozí dohodě, záleželo i na vůli momentálně obsluhujícího personálu.