Milešovka

Rozhledna je vysoká 19 metrů a vede na ni přesně 109 schodů. Nachází se v nadmořské výšce 837 metrů a má neznámou otevírací dobu.

Zatím nikdo nehodnotil.

Otevírací doba

Neznámá otevírací doba.

https://www.ufa.cas.cz/struktura-ustavu/oddeleni-meteorologie/observatore/milesovka/704-2/

Vstupné

Bezplatný vstup.

Materiál
zdivo
Počet schodů109
Výška19 metrů
Zpřístupnění1. 1. 1904
Podrobný popis a historie rozhledny

Milešovka (původně Donnersberg čili Bouřková hora) je se svou výškou 837 metrů nejvyšším vrcholem Českého Středohoří. Výhledem z této majestátní hory se kochali během 19. století nejenom lázeňští hosté z Teplic, ale i známý cestovatel Alexander von Humboldt nebo pruský král Friedrich Wilhelm III. Dlouho na vrchol však ani nevedla žádná schůdná cesta. Časy k lepšímu se změnily v roce 1820, kdy milešovský hostinský Anton Weber získal od majitele zdejšího panství hraběte Hrana povolení k výstavbě chýše s možností občerstvení pro turisty. Přístřešek si získal oblibu a stále více návštěvníků stoupalo k vrcholu Milešovky. Weber chýši postupně rozšířil na dvě prostorné jídelny, několik chat, kapličku a malý obchod. Upravil také přístupové cesty. Nad triangulačním bodem na vrcholku postavil 4 metry vysokou kamennou rozhlednu, kterou až do konce 19. stol. využívali nejen turisté, ale i zeměměřiči. V roce 1905 objekty na Milešovce lehnuly popelem, ale ještě koncem téhož roku zde místní lesní správa restauraci obnovila. Ve stejném roce zahájila svůj provoz i meteorologická observatoř. Její výstavbu inicioval Teplický horský spolek, který v rámci soutěže vybral v roce 1903 projekt teplického stavitele Edmunda Hoka. Ten navrhl kombinaci meteorologické stanice s romantickou vyhlídkovou věží. Stavbu realizovala firma Knobloch a Pech. Meteorologové začali s pozorováním 1. ledna 1905, turisté mohli na nižší ochoz věže vystupovat až do druhé světové války. Do té doby navštěvovaly Milešovku tisíce turistů ročně. Od druhé sv. války byl přístup na věž veřejnosti uzavřen. Posléze se observatoř stala majetkem Československé Akademie věd (do roku 1952 byla v majetku Karlovy university). Pro turisty sloužila v té době pouze restaurace, kterou provozovaly různé organizace: Vzlet, Jednota, Pohostinství, Restaurace a jídelny. Restauraci nakonec převzala v roce 1969 armáda a její provoz ukončila. V letech 1969 – 1997 byl vrchol, kromě objektu observatoře, devastován. Místa přirozeného výhledu zarůstala vegetací. Až v roce 1997 byla zahájena revitalizace vrcholu díky Obecně prospěšné společnosti Milešovka (zal. 1996 z iniciativy Ústavu fyziky atmosféry AV ČR), která se mimo jiné zasloužila o přístup na nižší vyhlídkový ochoz (nastálo od 24. května 1998). Dlouho se však nedařilo - ani za podpory obce Velemín - dohodnout s armádou možnosti využití jejího sousedního objektu. Až v roce 2011 (za podpory tehdejšího ministra obrany Vondry) se obci Velemín podařilo do pronájmu získat druhé patro tohoto objektu (armádou minimálně využívaná turistická chata), aby následně došlo k rekonstrukci těchto prostor za cca 4,7 mil. Kč děčínskou společností Zempra DC, s.r.o. Důležitá pro tuto rekonstrukci přitom byla dotace Krajského úřadu Ústeckého kraje a podpora Destinační agentury České středohoří o.p.s. (zal. 2012). Dne 7. května 2013 byla následně otevřena na vrcholu Milešovky "Chata Milešovka" (doplňující již řadu let fungující skromný kamenný bufet) s turistických zázemím včetně infocentra. Další část chaty byla upravena, aby nabídla možnost ubytování (je možné po předchozí domluvě), nicméně se předpokládalo její rozšíření tak, aby nabídla kapacitu až čtyřiceti lůžek. Zároveň však přetrvávaly provozní problémy - instalace vodovodu (voda se zatím dopravuje na vrchol lanovkou), nakládání s odpadní vodou, případně využití fotovoltaiky. Provoz chaty na Milešovce však byl pro obec Velemín ztrátový, a proto ji v roce 2016 nabídla jinému provozovateli, kterým se stala Obecně prospěšná společnost Milešovka. Nabídka služeb na Milešovce se rozšířila v roce 2020, kdy zde byla otevřena Veberova nouzovna nabízející nouzové přespání. Kapacita je 10 osob a přespání je ve skromných podmínkách možné zdarma. Od roku 2020 není rozhledna přístupná z důvodu proticovidových opatření a rekonstrukce observatoře. Opravy objektu zahrnují zejména instalaci tepelného čerpadla, rekonstrukci elektrických rozvodů, rozvodu vody a odpadů, obnovu zábradlí observatoře, veřejného osvětlení a výměnu některého vybavení pokojů observatoře.

Recenze [0]

0.0

5

0%

4

0%

3

0%

2

0%

1

0%

logo

Rozhlednový svět

Portál zajišťující přistup k databázi rozhleden a vyhlídkových věží.

Socialní sítě