Vyhlídková věž na Křížovém vrchu (487 m, dříve též Vrabina nebo německy Kreuzberg) u Stodu je typově stejnou jako chudenický Bolfánek – jde totiž o původně kostelní věž upravenou později na rozhlednu. Původně zde stával velký dřevěný kříž s ukřižovaným Kristem v životní velikosti. Od roku 1747-55 pak zde z podnětu chotěšovského probošta Krištofa Schmiedla probíhala výstavba kostelíku. O návštěvnosti místa svědčí i zbudování hostince (1750), který sloužil i jako noclehárna. Historie kostelíku však byla velice krátká, neboť s vládou císaře Josefa II, kdy bylo v rakouské říši zrušeno přes 700 opatství a klášterů, se chotěšovský klášter dostal na pomyslnou černou listinu a s ním i kostelík na Křížovém vrchu, který byl zbourán. Kámen a zdivo si místní obyvatelé rozebrali na stavbu svých domů. Na místě byl ponechán jediný pilíř, který býval od zbožných poutníků ověšen obrázky. Dvakrát byl učiněn pokus o vystavění kapličky, v r. 1832 byl dokonce založen i zvláštní fond k tomu účelu, do něhož zbožní osadníci přispívali, ale celý projekt nebyl dotažen do konce. V r. 1859, kdy náboženské poměry byly již opět ustálené a podmínky příznivější, bylo započato s novou akcí. Tehdejší chotěšovský kaplan Felix Koch se ujal úkolu vystavět na Křížovém vrchu kostelík nový. Toho se mu podařilo s nevšedním úsilím a za pomoci úřadů, hlavně pak chotěšovského panství, okolních obcí a bohatých jednotlivců. Dne 6. června 1862 byl nový kostel vysvěcen opatem tepelského kláštera Mariánem Josefem Heinlem. Po roce 1890 byla na Křížový vrch zbudována ze sbírek osadníků křížová cesta, ozdobená sochami plzeňského sochaře Galganiho. Stavební aktivity probíhaly na Křížovém vrchu i po 1. sv. válce. Na místě vyhořelé hájovny (1916) byl vystavěn v roce 1923 malý hostinec. O 4 roky později se kostelík rozšířil o sakristie. V roce 1931 byla ke kostelu přistavěna Spolkem „Křížový vrch“ vyhlídková věž (71 schodů), která nabízela turistům daleké výhledy do kraje. Když v roce 1967 převzala objekty na Křížovém vrchu armáda, zřídila ve stánku božím ubikace a z věže pozorovatelnu protivzdušné obrany. Pro běžného smrtelníka byl přístup na Křížový vrch zakázán. V roce 1995 vojáci objekt opustili a ten se vrátil do majetku církve. Bohužel ve velmi špatném stavu, jehož zkázu navíc posléze dokonali zloději a vandalové. Uvažovalo se dokonce o celkové demolici staveb na Křížovém vrchu. Naštěstí z iniciativy mikroregionu Radbuza došlo k částečné revitalizaci lokality. Společností O&Z TRADING s.r.o. z Dobřan byly zajištěny obvodové zdi kostela a zrekonstruována vyhlídková věž. Došlo i k prořezu okolní vzrostlé vegetace. Rozhledna byla slavnostně zpřístupněna 18. září 2004 za účasti skoro 2 tisícovek lidí a postupně se stala kulturním a společenským místem (pálení čarodějnic, výběhy na Křížový vrch, slavnosti babího léta, novoroční výstupy, dálkové pochody apod.). Každým rokem jí navštíví zhruba 3 tisíce návštěvníků. V roce 2006 přešel objekt do vlastnictví města Stod, které následně nechalo torzo kostelní lodi zastřešit. Díky několika dotacím od Plzeňského krajského úřadu v letech 2016 až 2020 došlo k opravám obvodových zdí kostela, uvnitř byly provedeny nové omítky a výmalba, objekt získal nové dveře, na rozhledně bylo opraveno schodiště a fasáda, zhotovena byla dřevěná stavba pro toalety a uskladnění palivového dřeva. Nedaleká obec Chotěšov posléze v závěru roku 2020 dokončila několikaletý projekt vybudování nové naučné stezky ve vrcholových partiích Křížového vrchu (Stezka kolem Křížového vrchu). Její vznik byl podpořen Místní akční skupinou Radbuza a dotací od Státního zemědělského investičního fondu. Stezka byla opatřena naučnými a herními prvky s tématikou lesní fauny a flóry.