Součástí šumavského podhůří je zalesněná Ždánovská vrchovina, jejímž nejvyšším vrcholem je 1066 m vysoký Javorník. Na jeho vrcholku od roku 1938 stojí Klostermannova rozhledna. Šumavský spisovatel Karel Klostermann (1848 – 1923) byl prý právě prvním, který o stavbu rozhledny na Javorníku usiloval a který si zdejší kraj velice oblíbil. Jeho myšlenka postavit na Javorníku dřevěnou rozhlednu nabyla konkrétní podoby v roce 1914, kdy zde měli 26. července členové KČT položit základní kámen k budované rozhledně. Celou akci však těsně před jejím uskutečněním zhatilo vyhlášení mobilizace. Stavba rozhledna na Javorníku tak mohla být realizována až v poválečných letech, kdy původní nápad oživila kašperskohorská skupina Národní jednoty pošumavské, která pro tento účel založila Výbor pro zbudování rozhledny na Javorníku. Jejím předsedou se stal Josef Šafhauser. Nedostatek financí na stavbu dřevěné rozhledny s chatkou (podle projektu arch. J. Hönicha) byl řešen veřejnou sbírkou, která vynesla skoro 4.000 korun. Názvy obcí, které na rozhlednu přispěly, jsou vytesány v dolní polovině rozhledny nad vstupem. Majitel pozemku kníže Schwarzenberk uvolnil bezplatně pozemek, kámen v lese a poskytl 50% slevu na stavební dřevo. Část finančních prostředků byla na stavbu rozhledny získávána z výtěžků národních poutí, které se na Javorníku konaly v letech 1924, 1929, 1934 a 1937. V roce 1935 byla až na vrchol Javorníku přivedena silnice. Nicméně stavba rozhledny mohla být z hlediska dostatku financí zahájena až v roce 1938. Situaci v tomto ohledu pomohl i příspěvek státu z důvodu produktivní péče o zaměstnané. Původní úlevy splnil i nový vlastník pozemků – okres strakonický. Původní projekt dřevěné rozhledny byl nahrazen návrhem sušického architekta Karla Houry (autor svatoborské rozhledny z roku 1934), který počítal se zbudováním odolnější kamenné věže čtvercového půdorysu. Stavba byla zahájena dne 21. června 1938 a celkové náklady se vyšplhaly na 90 tisíc korun. Na zbudování 24 metrů vysoké rozhledny – s vyhlídkou ve výšce 18 metrů - se podílelo pouhých osm zedníků a stejný počet přidavačů, kteří denně překonávali na kole čtrnáct kilometrů a převýšení 400 metrů. Každý den si zedník vydělal dvacet korun a přidavač o osm korun méně. Slavnostní otevření se konalo 28. srpna téhož roku Původně měla být u rozhledny i dřevěná chata, která měla sloužit jako noclehárna pro případné turisty. K tomu z nedostatku peněz nedošlo a k rozhledně byla přistavěna pouze dřevěná veranda s čekárnou. Nedlouho nato, po záboru Sudet, se Javorník stal nejvyšším vrcholem Čech. Deska, která byla na rozhledně tehdy umístěna, připomínala tuto dobu tím, že zkratka názvu republiky a slova připomínající nešťastné události roku 1938, musela být po příchodu nacistů z jejího textu dlátem odsekána. Šest let nato pak rozhledna sloužila jako protiletadlová pozorovatelna. Od počátku 80. let minulého století začala kdysi nízká okolní smrčina rozhlednu postupně přerůstat a rozhled byl brzy omezen jen na výhled do okolních korun smrků. Zhoršil se i technický stav věže. Plány na opravu věže a opětovné umožnění výhledu do kraje sice existovaly, jenže díky událostem z roku 1989 z nich sešlo. V roce 1997 pak byla rozhledna zcela uzavřena. Dalším mezníkem v historii javornické rozhledny nastal v roce 2001, kdy byl založen Nadační fond Karla Klostermanna, který si předsevzal ve spolupráci s obcí Vacov znovu zpřístupnit věž turistům a umožnit jim daleký výhled do kraje. Kácení lesů na vrcholku kopce, které připadlo v úvahu, bylo příslušnými orgány zamítnuto, poněvadž stromy v této lokalitě nebyly mýtné. Proto se začalo uvažovat o navýšení rozhledny. Studii tohoto nastavení provedl pražský architekt Rineš. Desetimetrová nástavba byla odhadnuta na 1,6 mil. Kč. Ovšem poté, co byla žádost o dotaci z fondu Phare odmítnuta, byl celý projekt odložen. Obrat k lepšímu nastal v roce 2002, kdy společnost T-Mobile projevila zájem umístit na věž svoje technologická zařízení. Podle nového projektu byla původní rozhledna navýšena osmibokou nástavbou o 14 metrů na celkovou výši 39,6 metrů. Zároveň společnost provedla celkovou rekonstrukci věže za téměř 2,6 mil. Kč. Finančně přispěl i Nadační fond Karla Klostermanna, a to částkou zhruba půl milionu korun. Přestavba probíhala od září 2002 a již 5. července 2003 mohla být rozhledna za velkého zájmu veřejnosti slavnostně otevřena.