Neznámá otevírací doba.
Bezplatný vstup.
Materiál | |
Počet schodů | |
Výška | |
Zpřístupnění |
Zatím nikdo nehodnotil.
Neznámá otevírací doba.
Bezplatný vstup.
Materiál | kámen |
Počet schodů | 106 |
Výška | 20 metrů |
Zpřístupnění | 1. ledna 1906 |
Významným dnem pro turistiku pro městě Frýdlant v Čechách a jeho okolí, se stal 25. říjen 1889, kdy byl založen okrašlovací a zvelebovací spolek pro město Frýdlant. Jedním z jeho vytyčených úkolů se stala stavba dřevěné opláštěné vyhlídkové věže na Resselově kopci (399m, dnes Frýdlantská výšina). Na stavbě rozhledny se výraznou měrou podílel místní podnikatel v oboru truhlářství Josef Haupt – pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně věže (k vidění je pouze z klubovny). Patnáctimetrová věž byla otevřena 6. června 1890 a návštěvníkům sloužila až do jara 1906, kdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Základní kámen nové, 21 metrů vysoké rozhledny z tvrdě pálených cihel a žulových kvádrů, byl položen 17. května 1906. Pro stavbu byla vybrána stavební firma Appel&Hampel. K rozhledně bylo přistavěno i pohostinství. Skládalo se z dřevěné verandy, proti jihu zasklené a cihlové stavby s malou vytápěnou místností pro hosty a prostoru pro provozovatele, včetně jednoduchého sklepa. Tabulka na západní stěně věže připomíná stavitele Antonína Dresslera, který složil 1000 korun jako základní částku na stavbu. Celá stavba pak byla provedena v dobré kvalitě, za cenu tehdejších necelých 9000 korun. Slavnostní otevření rozhledny se za velké účasti veřejnosti konalo dne 30. dubna 1907. Po roce 1945 rozhledna chátrala a hostinec nefungoval. Byla sice přístupná, ale klíč si musel každý vypůjčit v domku při cestě k rozhledně. Od roku 1950 bylo postupně vybudováno na přilehlé svahové louce divadlo v přírodě, taneční parket, na kterém se tančilo nejen odpoledne, ale i večer při lampiónovém osvětlení. Přechodně zde byl umístěn stanový tábor. V roce 1958 byla věž nad podlažním platem stavebně upravena, zastřešena a používána jako lokální převaděč televizního signálu a tudíž nebyla přístupná. Ve zděné budově bylo umístěno zařízení pro navigaci dopravních letadel směr Praha, Varšava, Moskva a Stockholm. Na podzim roku 1979 byla postavena nová ocelová věž, na kterou byly přemístěny telekomunikační systémy pro televizi (dnes i pro mobilní telefony). Také zařízení pro navádění letadel bylo přemístěno. Rozhledna i zchátralé, vandaly navštěvované budovy byly Měst.NV Frýdlant na jaře roku 1980 předány TJ Slovan Frýdlant a ta je dala do užívání svému turistickému odboru. Turisté zde odpracovali společně se stavební četou bývalého Stavokombinátu na 2500 brigádnických hodin. Přistavěna byla budova skladu, vybetonovány podlahy, vyměněna okna, dveře, osazeny plechové okenice, vybudována nová střecha klubovny včetně komínu, znovu zaveden elektrický proud a provedena elektroinstalace v budovách i ve věži. Vyspárováno bylo zdivo rozhledny, vyrobena nová okna nad ochozem, ostatní byla opravena a zasklena. Ochranu před bouřkou zajišťují hromosvody, které jsou dle kontrolního měření v nejlepší kvalitě. Venkovní prostory byly upraveny k odpočinku. Slavnostní otevření znovu opravené a zpřístupněné rozhledny i celého turistického areálu „ U Rozhledny“ se konalo 6. listopadu 1982. V roce 1992 se odbor KČT ve Frýdlantě registroval na MV ČR jako samostatný Klub turistů Frýdlant (KTF) a uzavřel smlouvu s TJ Slovan Frýdlant o dlouhodobém pronájmu celého areálu „U rozhledny“. V létě roku 2000 byla za podpory sponzorů zhotovena nová sedlová střecha nad klubovnou, včetně vnitřních sanačních omítek, nové stropní elektroinstalace a zakoupena krbová kamna. Později začaly rozhlednu přerůstat koruny okolních stromů a výhled se značně omezil. Klub turistů sice usiloval o pokácení okolních stromů, ale marně, neboť kácení brání lesní hospodářský plán. Skutečnost, že je rozhledna utopená ve stínícím lese, vadila i městu Frýdlant. A tak za této situace vznikl bizarní plán - stavba sloupu hned vedle původní rozhledny, na který by návštěvníci přešli z nejvyššího místa stávající rozhledny a vystoupali nad koruny stromů. Peníze plánovalo město získat z projektu Euroregionu Nisa, podle kterého se měl v letech 2015 až 2020 v regionu a také v sousedním Polsku postavit a opravit řada rozhleden a vyhlídek. České radiokomunikace však povolily maximální výšku sloupu 31,5 metru, což bylo stále málo, a město se z projektu odhlásilo. V září 2019 schválilo městské zastupitelstvo odepsání projektu „Zvýšení rozhledny Frýdlant" jako zmařené investice.