Neznámá otevírací doba.
Bezplatný vstup.
Materiál | |
Počet schodů | |
Výška | |
Zpřístupnění |
Zatím nikdo nehodnotil.
Neznámá otevírací doba.
www.cantoryje.cz
Bezplatný vstup.
Materiál | železo |
Počet schodů | 118 |
Výška | 29 metrů |
Zpřístupnění | 1. ledna 2002 |
Svou výškou respekt budící mohutná hraniční hora Velká Čantoryje (995m) v Moravskoslezských Beskydech se kromě turistické chaty z roku 1904 (nachází se cca 500m západně od vrcholu) může pochlubit svým návštěvníkům zajímavým turistickým lákadlem – rozhlednou. Její výstavba probíhala na nejvyšší hoře Slezských Beskyd podle projektu Ing. Vladimíra Müllera ze společnosti INPRO z Frýdku -Místku od července do října 2002. Investory stavby se stali Jan a Jiří Lubojačtí . Výroby kovové konstrukce se ujaly Třinecké železárny, s.r.o., které připravily 37 tun těžkou ocelovou pozinkovanou konstrukci. Stavební práce a montáže pak provedlo několik firem, např. Skanska, a.s., Lesostavby, a.s., Sineko, s.r.o. a další. U úpatí rozhledny byl postaven srub s občerstvením a zastřešené odpočinkové místo. Nová vyhlídková věž, jejímž kmotrem se stal hokejista Richard Král, byla slavnostně otevřena 23. listopadu 2002. Je vysoká 29 metrů, na vyhlídkový ochoz, který se nachází 21 metrů nad zemí, vede 118 schodů. Rozhlednu provozuje nýdecká společnost Tawo CZ, s.r.o. Velká Čantoryje je navštěvována ve velké míře turisty z Polska - např. v roce 2004 navštívilo rozhlednu 53 tis. lidí, z nich 90% byly Poláci. Hlavní zásluhu na tom má lanovka z roku 1967, která vyváží turisty z polského lázeňského města Ustroń až pod vrchol hory. Snahy vybudovat na Velkou Čantoryji lanovku i z české strany se objevují od počátku nového tisíciletí. S tímto záměrem přišla v roce 2006 nýdecká radnice a následně nechala Ing. Čestmírem Krkoškou zpracovat projektovou dokumentaci. V roce 2021 však Ministerstvo životního prostředí neprodloužilo platnost stanoviska k posouzení vlivů stavby na životní prostředí EIA a celý projekt byl ukončen. Na polské straně hory se naopak usiluje o vybudování nákladného projektu Sluneční terasy, jehož součástí by měla být naučná stezka v korunách stromů vedená nad zemí devět až dvacet metrů spolu s vyhlídkovou věží vysokou až 40 metrů.