Neznámá otevírací doba.
Bezplatný vstup.
Materiál | |
Počet schodů | |
Výška | |
Zpřístupnění |
Hodnoceno 2x
Rozhledna je označena jako zaniklá.
Bezplatný vstup.
Materiál | beton |
Počet schodů | 0 |
Výška | 15 metrů |
Zpřístupnění | 1. ledna 1929 |
Známá pražská čtvrť Barrandov se honosí svým vyhlídkovým objektem na Barrandovských terasách již od roku 1929. Až do té doby zde byly pastviny, lomy, pole a hlavně krásná vyhlídka. Zásadní změna nastala na konci 20. let minulého století, kdy byl z iniciativy a finančních prostředků podnikatele ing. Václava M. Havla vypracován pro tuto část Prahy projekt luxusní čtvrti. Samotný objekt na Barrandovských terasách vzešel z inspirace restaurací Cliff House na skále nad Tichým oceánem v San Franciscu. Projekt v roce 1924 vypracoval Max Urban. Podle tohoto návrhu se ústřední dominantou stal honosný restaurační, společenský a vyhlídkový objekt umístěný přímo nad Vltavou u zrušeného lomu. Se stavbou bylo započato 24. února 1928 a o rok později, přesně 4. října 1929 došlo ke slavnostnímu otevření objektu. Výhled do údolí Vltavy a na Prahu byl možný z 15 metrů vysoké věže. Jezdili a chodili sem vysocí státní úředníci, politici, diplomaté, podnikatelé, umělci ale i tisíce Pražanů a návštěvníků města. Od paláce Lucerna sem od dopoledne až do půlnoci jezdily levné autobusy provozované firmou Havel. V roce 1939 byla dokonce zřízena zvláštní rychlíková linka Q, která z centra města jezdila bez zastávek a její případnou ztrátu financoval majitel Teras Ing. Václav M. Havel. Z původně zamýšleného lidového podniku se postupně stal podnik natolik exkluzivní, že ho svou návštěvou poctili i Tomáš G. Masaryk nebo E. Beneš. Obliba Barrandovských teras vzrostla po roce 1931, kdy byl nedaleko otevřen plavecký areál. Při příznivém počasí tu byla hlava na hlavě. Na terasách hrál až do 19. hodiny večerní velice oblíbený jazzový orchestr R.A.Dvorského. V roce 1937 byl na jižní čáti teras přistavěn dřevěný objekt Trilobit baru. Ten byl v provozu až do ranních hodin. Po únoru 1948 byly Barrandovské terasy znárodněny a posléze začaly chátrat. Když byl v 60. letech zrušen plavecký areál, upadalo místo postupně v zapomnění. V roce 1982 byl uzavřen bar Trilobit. Koncem 80. let se sice objevily snahy objekt a jeho okolí revitalizovat, jenže z projektu za 140 mil. Kč, který měla realizovat společnost Pragostav, nakonec sešlo. V roce 1992 byl objekt vrácen v restituci bratrům Havlovým, zároveň však došlo k jeho uzavření. V září 2001 vyhořel uzavřený bar Trilobit. Přes oplocení si cestu do areálu Teras našli bezdomovci. V roce 2001 získala Barrandovské terasy stejnojmenná akciová společnost (libereckého podnikatele Michalise Dzikose), která v září 2004 představila projekt od Kuba & Pilař architekti s.r.o. na revitalizaci lokality. Plán za cca až 500 mil. Kč počítal s rekonstrukcí historické budovy a výstavbou dvou nových hotelových křídel o 170 lůžkách. Realizace projektu měla být dokončena původně na konci roku 2006, byla však několikrát odložena. Postupem času doznal několika změn i samotný projekt, stavební povolení získal v roce 2011. Stavební práce byly nakonec zahájeny na jaře 2016. Obnova Barrandovských teras by měla trvat minimálně tři roky.